Tohle že má být nejnebezpečnější silnice v České republice? A není to vtip?
Když si řidič projede ani ne desetikilometrový úsek od hranic Olomouckého kraje přes Červenou Vodu, Králíky až k hranicím s Polskem, žádné nebezpečí nepociťuje. Rovné úseky, dlouhý průjezd Červenou Vodou a přes Králíky. Možná trochu nepříjemná křižovatka před hranicemi s Polskem. Ale to je vše.
Přesto je na tomto úseku silnice I/43 největší riziko havárie v České republice. Zjistili to dopravní experti při hodnocení silnic za roky 2011 až 2013 v rámci celoevropského programu EuroRAP.
Ale proč argumentovat statistikou? Vždyť je to jen dva týdny, co řidič v Dolní Orlici, místní části Červené Vody, srazil dva chodce. Oba zemřeli.
Obec chce zpomalit dopravu.
„Na kraji obce už není moc hustá zástavba a řidiči zřejmě mají pocit, že už to ve skutečnosti žádná obec není, a jedou příliš rychle,“ říká starosta Červené Vody Petr Mareš. A prosazuje nové přechody, zpomalovací pruhy přes vozovku, lepší osvětlení i radary. „Je to pro nás teď priorita,“ řekl.
V čem je jedovatost silnice u Králík? „Podle mne relativně pěkná silnice svádí k rychlosti, to je hlavní důvod,“ soudí Karel Mačalík, šéf autoškoly v Králíkách.
Bylo by skvělé, kdyby šlo říct, že zrádný úsek je hlavně v aleji mezi Červenou Vodou a Králíky, kde je třeba jet opatrně, a pak na nejnebezpečnější silnici v zemi nehavarujete. Tak to na silnicích ale nefunguje. Přesto se v aleji vyplatí nebláznit.
„Kdo vyjede od Červené Vody, vidí rovný úsek a před sebou Králíky. Jenže v té rovince jsou ukryté muldy, kde se občas nějaké auto může schovat a pak se najednou objeví,“ říká starostka Králík Jana Ponocná.
Starostka by uvítala kruhák u hranic s Polskem
Další zrada číhá za městem Králíky. „Podle mne je úsek Králíky - Dolní Lipka neštěstí. Silnice se zdá, že je široká, ale ve skutečnosti je úzká. Měl jsem tu před lety s autoškolou nehodu, když jsme se vyhýbali kamionu. Možná by pomohla cyklostezka, aby se tu neobjevovali cyklisté a chodci,“ říká Karel Mačalík.
Kde hrozí řidičům havárieVysoké riziko nehody I/43 od státní hranice přes Králíky k hranicím Olomouckého kraje I/43 od hranic Olomouckého kraje přes Lanškroun k I/35 I/11 od Červené Vody přes Žamberk Středně vysoké riziko I/14 přes Ústí a Českou Třebovou. I/17 z Chrudimi přes Heřmanův Městec na hranici Středočeského kraje Střední riziko I/37 Chrudim - Pardubice I/35 Litomyšl - hranice Hradec. kraje I/36 Pardubice - Holice Hodnocení silnic v rámci programu EuroRAP vyčísluje riziko, že se řidič stane součástí nehody. Porovnává počet nehod s těžkým nebo smrtelným zraněním v závislosti na délce úseku a hustotě dopravy. 30 kilometrů dlouhý úsek se 30 vážnými nehodami a intenzitou dopravy 10 tisíc vozů za 24 hodin bude mít 10krát vyšší riziko než úsek o stejné délce a počtu nehod, kde projede 100 tisíc vozů za den. |
To starostka soudí, že spíše než cyklostezka by pomohla kruhová křižovatka před hranicemi s Polskem. Řidiči se možná hůř cítí na třicetikilometrovém úseku silnice I/43 od hranic Olomouckého kraje po silnici I/35 u Svitav, který je podle odborníků druhý nejnebezpečnější v zemi. Šílený průjezd Opatovem sice díky obchvatu zmizel, ale cesta přes Lanškroun moc pohodlí neskýtá. Od ledna 2011 se tu odehrálo 18 nehod, které skončily těžkým zraněním. Jen u Rudoltic letos byly tři.
V plánech Ředitelství silnic a dálnic je zcela nová silnice I/43 Lanškroun - Dolní Lipka i nový úsek Mladějov - Lanškroun. Ale žádné termíny zatím neexistují.
„Všichni se konejší, že nemá cenu silnici polovičatě opravovat, narovnávat oblouky, když se to bude stejně jednou stavět celé. Ale to jsou jen těšínská jablíčka, přibývá tranzitní dopravy a je to zcela nevyhovující,“ uvedl náměstek hejtmana Jaromír Dušek zodpovědný za dopravu.
Mezi nejnebezpečnější silnice v zemi patří též úsek I/11 vedoucí z Červené Vody přes Žamberk, který je známý serpentinami na Suchý vrh a také nesmírně nepříjemnou křižovatkou v Šedivci. Loni v červenci tam zahynuli při nehodě dvou aut tři lidé. Alespoň zde Ředitelství silnic a dálnic po letech stížností kapitulovalo a letos v létě souhlasilo s vybudováním kruhové křižovatky. „Kruhový objezd vybudují podle financí buď v roce 2015, nebo 2016,“ uvedl starosta Letohradu Petr Fiala.
