Lidé v Pardubicích by si v pondělí měli připomenout jednu z nejtěžších chvil v dějinách města. V noci na 22. července 1944 totiž Pardubice čelily prvnímu ze tří drtivých náletů spojenců. Další přišel v srpnu a ten poslední, který hlavně rafinerii Paramo prakticky srovnal se zemí, se odehrál v prosinci.
"Pamatuji si, že když se rozezněly sirény, na nic jsme nečekali a běželi jsme za vesnici na pole. Nic jiného nezbývalo. Takové úprky jsme prováděli docela často," vzpomíná na rok 1944 František Čermák z Pardubic, který tehdy žil ve Starých Čívicích. Tehdy samostatná obec leží u letiště, které bylo také cílem náletů, takže zásah pumou by nebyl ničím překvapivým.
Lidé utíkali z domovů hlavně při denních náletech, které spojenci prováděli postupem času čím dál častěji. První nálet se však odehrál za noční tmy. Po půlnoci 22. července se nad městem objevily britské bombardéry, které měly za úkol zlikvidovat dnešní Paramo. Záměr se však hrubě nezdařil.
"Britové se při nočním náletu netrefili. Značkaři, kteří měli označit cíl světlicemi, vyhodili světlice buď příliš brzo, nebo pozdě, a tak označili prostor mezi Chrudimkou a dnešní věznicí. Štěstí bylo, že v té době bylo dané místo málo osídlené. Přesto po zásazích čistě civilních objektů a věznice zemřelo 43 lidí," popisuje Jan Tetřev z Východočeského muzea.
Německá propaganda si samozřejmě útok na civilisty nenechala ujít. Na Pernštýnském náměstí za účasti zástupců wehrmachtu i gestapa uspořádala velkolepou tryznu, jež měla vybudit české obyvatelstvo k odporu vůči spojencům.
V srpnu už byly bombardéry přesnější
"Městem projížděla spousta pohřebních vozů, Němci z toho udělali parádu," říká Tetřev.
Otázka je, jaké emoce v českém obyvatelstvu skutečně vyvolaly. Vše se však mohlo změnit o měsíc později 24. srpna, kdy byly už bombardéry přesnější a širší centrum města proměnily v hromadu sutin. Tvrdé zásahy dostalo nádraží, letiště a rafinerie Paramo.
Nálety na PardubiceV roce 1944 čelily Pardubice třem velkým náletům britských a amerických letounů. Během akcí, které měly zničit rafinerii a letiště, na město a okolí dopadlo 11 206 bomb o tonáži 870 tun. Při náletech ve městě zemřelo 263 lidí, což je více než při heydrichiádě. Bomby zničily rafinerii, cukrovar či nádraží. |
"Létající pevnosti B-17 útočily na letiště. Stroje B-24 Liberator shazovaly pumy na rafinerii. Bombardéry nebyly obtěžovány stíhačkami. Hned první dvě vlny závod poničily," uvedl k srpnovému náletu Tetřev.
Jenže tím problémy drtivé většiny obyvatel Pardubic teprve začínaly. Rafinerie po těžkých zásazích začala pochopitelně silně hořet. Z továrny stoupal tak hustý dým, že piloti dalších bombardérů město nemohli vidět. Kvůli tomu svůj náklad vysypali opět na civilní obyvatelstvo v centru města.
"Zasáhli prostor dnešní Palackého třídy, starého nádraží a vlastně všechny ulice kolem náměstí Legií. Při náletu na letiště, které bylo zničeno včetně letadel, byly zasaženy také Popkovice a Svítkov. Existuje záznam, že při odletu bombardérů byla náhodně zasažena i Chrudim, kde byli také mrtví," řekl Tetřev s tím, že při srpnovém náletu zemřelo 213 lidí. Při tom prosincovém pak dalších sedm.
