"Vystavujeme pozůstatky středověké a raně novověké zástavby kolem takzvané scholastikovy brány tak, jak byly archeology objeveny v minulém roce," popsal ředitel muzea René Klimeš.
Na rozdíl od podobných vykopávek středověkých základů a zdiva tyto zůstaly zcela pod zemí. Návštěvníci mají možnost do útrob města nahlížet skrz sklo, byť ne každého musí pohled na 400 let staré zdivo přímo uchvátit.
Dochované základy budov jsou totiž zděné na jíl a je nutné je ponechat v dosavadním prostředí, jinak by se postupně rozpadly.
"Můžete totiž volně zvedat kameny ze zdiva, pustit veřejnost do tohoto prostoru proto nejde a je to i nebezpečné, jsou tam klenby, u nichž nemůže nikdo zaručit, že nespadnou," uvedl Klimeš.
K historické barokní budově muzea přibyly dvě přístavby podle návrhu předního českého architekta Josefa Pleskota. První ukrývá zcela unikátní archeologické pozůstatky ze 14. až 17. století.
Druhou přístavbou je originálně řešený vstupní objekt na boku muzea. Díky těmto přístavbám a přemístění většiny odborných pracovišť muzea do nedalekého zámeckého pivovaru se prostory přístupné návštěvníkům více než zdvojnásobily.
Od středověku k nejstaršímu fotoaparátu
Expozice Horního města však není to jediné, co dnes mohou návštěvníci muzea nově spatřit.
"Na úvodní výstavu navazuje expozice zámeckého návrší, kde je na trojrozměrných modelech a zároveň v také v dokumentárním filmu představen pozoruhodný a veřejnosti dosud téměř neznámý stavební vývoj této lokality," dodal René Klimeš.
Návštěvníci uvidí i mamutí kel nalezený v Litomyšli, katovský meč případně obrovskou Müllerovu mapu Čech z 18. století.
Nechybí ani takzvané Litomyšlské nebe s originálními osobními předměty Aloise Jiráska, Boženy Němcové, Magdaleny Dobromily Rettigové nebo málo obvyklé technické památky jako nejstarší fotoaparát v České republice nebo funkční replika Křižíkovy obloukové lampy.
Oprava muzea vyšla celkem na 70,8 milionu korun, z toho 85 procent dorazilo z evropských fondů.
