Na nedělní start Velké (16.30) si Faltejsek odskočí z Francie, kde pracuje coby stájový jezdec nejúspěšnějšího překážkového trenéra Guillama Macaira.
"Já jsem v dobré formě a věřím, že Orphee také. Nemám od Grega žádné zprávy, že by s ní bylo něco špatně," tvrdí s odkazem na Grega Wroblewského, který klisnu v české stáji Pegas připravuje.
Je to zvláštní pocit, že poprvé budete největšími favority Velké?
Loni s naším vítězstvím nikdo nepočítal, ani já ne, a potom to bylo hodně emocionální. Teď je pravděpodobnost, že triumf můžeme zopakovat, větší. Nikde však není psáno, že letošní vítěz nebude mít stejný kurz jako my loni.
Jan FaltejsekTřicetiletý žokej se stal loni s klisnou Orphee des Blins senzačním vítězem Velké pardubické. Na jejím startu byl poprvé v roce 2004 a čtyřikrát ji nedokončil, než v roce 2009 skončil se Super Lordem sedmý. Stejně tak dopadl o rok později s Aspirantem. Nyní úspěšně působí na dostihové scéně ve Francii. Je i prvním českým žokejem, který absolvoval Zlatý pohár v Cheltenhamu, kde obsadil s koněm Knockara Beau výborné 6. místo. |
Tehdy vaše Orphee absolvovala Velkou jako mašina, stylem start - cíl. Letos jsou už soupeři na takovou vaši taktiku připraveni. Pozměníte ji?
Každý teď ví, že Orphee má obrovské tempo a je schopná ustát ho, i když půjde zepředu. Mají z ní respekt a už nás nenechají dělat si, co chceme. Můžeme to mít složitější. Ale ve dvou letošních startech mi ukázala věci, o kterých jsem nevěřil, že jich je schopná. Bude ovšem záležet i na podmínkách.
Přál byste si stejné jako loni?
Těžko říct. Greg povídá, že Orphee má radši pevnější podklad, aby jí to odsýpalo. Jenže loni ukázala, že i s hlubším se umí poprat.
Změnil vám triumf z Velké život?
To bych až tak netvrdil.
Sláva je příjemná.
Je. Ale nemyslím, že by se svět na mě najednou začal dívat jinak.
Ani nejste jako žokej mnohem žádanější?
To bych také netvrdil. Vzhledem k tomu, že věčně působím v zahraničí, nejsem pro Čechy až tak použitelný. Trenéři mají v Česku své žokeje, kteří s jejich koňmi pracují celý rok. Já se vždycky objevím a zase rychle zmizím. Tady ve Francii jezdím pro pana Macaira, jenže tady je pro změnu značná konkurence žokejů. Francouzi o mně vědí, že jsem vyhrál Velkou pardubickou, ale ta je pro ně pouze jedním z mnoha dobrých dostihů, jakých tu sami mají mraky. V Česku je Pardubická top závod a obrovský boom. Lidé, kteří celý rok u nás dostihy nesledují, se na Velkou dívají. Ale ve Francii ji tak neberou.
Vám se nicméně daří i ve Francii, kde jste v letošním žebříčku překážkových žokejů osmý.
Mám tu 112 startů a z toho 30 vítězství. S tím jsem hodně spokojený.
Mnohem víc než triumf ve Velké vám tedy změnil život pobyt ve Francii? Jezdecky tam rostete?
V to pevně doufám. Člověk se stále učí. Když jsem dřív působil v Anglii, byl jsem takovým samoukem. Pak mi hodně pomohla praxe v Itálii. A tohle je další zkušenost.
Kam zamíříte příště? Mnoho překážkářských velmocí už nezbývá.
Jeden kolega mi říkal, že na Novém Zélandu se běhají dostihy o dost peněz. Ale ten mi připadá docela daleko. Nevím. Teď se mi daří tady, tak se soustředím na práci ve Francii. Kdyby mi před dvěma lety někdo řekl, že se mi letos podaří ve Francii vyhrát tolik dostihů, budu si ťukat na hlavu.
