Trváte na tom, že tři dny před koncem mandátu Václava Klause je vhodná doba na ústavní žalobu na končícího prezidenta?
Je to vhodné kdykoli, kdy Senát dospěje k závěru, že prezident závažným způsobem porušuje své ústavní povinnosti. Já si třeba také mohu myslet a patřil jsem k těm, kteří to zvažovali, že se žaloba měla podat mnohem dříve. Ale ta amnestie byla poslední kapkou, která ty věci rozhýbala a přesvědčila dostatečný počet senátorů, a nakonec i reakce veřejnosti tomu odpovídají, k podání ústavní žaloby, k podání návrhu, abych byl přesnější.
Souhlasíte s tím, že instrument ústavní žaloby je v ústavě proto, aby mohl být prezident sesazen?
Smyslem není sesadit prezidenta nebo ho potrestat. Smyslem je chránit ústavní pořádek České republiky. A to je hlavním důvodem, proč navrhovatelé přistoupili k podání návrhu ústavní žaloby. Tady dochází k opakovanému porušování ústavních pravomocí prezidenta a Senát sám sebe vždy situoval do role ochránce ústavnosti.
Tvůrci ústavy to podle vás do ústavy nedali kvůli impeachmentu, tedy odvolání prezidenta z funkce?
Ale samozřejmě, že to je určitá varianta tohoto institutu. Já jsem to dokonce zmiňoval i včera v debatě v televizi a dnes i tady, že jsou srovnatelné úpravy v zahraničí. U nás je bohužel použit ten nešťastný pojem velezrada, který navozuje spíše vlastizradu, která je upravena v trestním zákoníku, a lidé to velmi často zaměňují. Ale my se musíme řídit tím, co je v zákoně o Ústavním soudu, kde se velezrada definuje jako jednání proti demokratickému řádu republiky. A my právě takové jednání vidíme.
Senátor Kubera z ODS říká, že za tou žalobou vidí snahu zdiskreditovat Václava Klause, aby se nemohl dál účastnit politického života, že se někteří senátoři bojí jeho návratu na politickou scénu.
Já nevím, čeho se bojí kolega Kubera, ale to je samozřejmě naprostý nesmysl. Co se týče dehonestování Václava Klause, to zvládl sám velice dobře. Například amnestií. Nám jde opravdu o ochranu ústavnosti, protože Václav Klaus skutečně skončí ve své funkci a neočekávám, že by mohl v tomto svém jednání pokračovat, ale myslím si, že Senát nemůže mlčet, pokud vidí závažné porušování ústavy.
Budete považovat za osobní politickou prohru, pokud by návrh ústavní žaloby v Senátu nezískal potřebnou většinu hlasů?
Nemluvil bych o osobním hledisku mě nebo kohokoli jiného z navrhovatelů, ale vzhledem k tomu, že jsme takový návrh podali, považujeme samozřejmě za prospěšné, aby žaloba byla postoupena Ústavnímu soudu a aby ten jako jediný nezávislý orgán mohl tyto věci nezávisle posoudit. Myslím si, že by to mohla být prohra České republiky, pokud bychom ústavnost nechránili. Takže pokud bych mluvil o prohře, tak by to byla prohra demokracie nebo demokratického právního státu v České republice. V demokratickém státu by nikdo, ani prezident republiky, neměl jít za hranu svých ústavních pravomocí. Každý z ústavních orgánů má dělat pouze to, co je mu zákony výslovně povoleno, a neosvojovat si toho více.
Proč je vlastně jednání neveřejné?
Protože to stanoví zákon o jednacím řádu Senátu. My jsme o tom dnes nebo v minulých dnech nerozhodovali, my jsme byli v tomto vázáni zákonem. Já si osobně nemyslím, že by to muselo být neveřejné, akorát to už není otázka našeho rozhodnutí, jak ta schůze bude probíhat.
Jak probíhá debata o návrhu ústavní žaloby?
Některé emotivnější momenty jsou v rozpravě také, ale jinak to probíhá vcelku korektně a věcně. Přihlášeno je ještě poměrně hodně senátorů a senátorek, nějakou hodinu to ještě potrvá.
O čem se nejvíce mluví?
Nejčastěji se skloňuje to, co je v ústavní žalobě. Od amnestie přes ratifikaci mezinárodních smluv, respektování soudních rozhodnutí, včetně debaty o načasování, jestli měla být ústavní žaloba podána dříve, či nikoli.
Už tušíte, jak to dopadne? Připojí se k návrhu ještě někteří další senátoři ze sociální demokracie?
Ať mluví každý sám za sebe. Nemá cenu o tom spekulovat.
