Žlutá šesticípá hvězda z látky s nápisem Jude. Jaký těžký osud majitele se za ní asi skrýval? Je to jeden ze stovek exponátů výstavy. Většina z nich vzbuzuje silné dojmy. Patří k nim i terezínská báseň dvanáctileté dívky Evy Pickové.
"Dnes otcům strachem srdce bije/ a matky sklání hlavu v dlaň/ teď děti dáví tyfu zmije/ a z jejich řad si bere daň."
Úryvek z veršů, které mrazí.
Státní okresní archiv Pardubice připravil výstavu ve svých prostorách na Bělobranském náměstí. Její hlavní inspirací je 70. výročí pardubických transportů židovského obyvatelstva do Terezína.
"Kde žije žid, umírá národ." "Na teplá místa židů přijdou ochuzení, poctiví a schopní lidé." "Kdo koupí od žida je zrádcem národa."
I takoví byli Češi podle plakátů vyvěšovaných v době, kdy byli Karel Gott či Václav Klaus ještě batolata.
Odjelo jich 1256. Vrátilo se 91
Pořadatelé výstavy udělali dobrou práci. Je dobré si vcelku nedávnou historii připomínat. Byť se studem.
"Mám radost z výtvarné podoby. Archiválie se podařilo doplnit mnoha předměty hlavně z muzeí z Pardubického kraje," uvedla kurátorka výstavy Renáta Růžičková.
Přednášky o historii Židů na Pardubicku24.10., 16:00 Poznámka: Přednášky se budou konat v archívu na Bělobranském náměstí. |
"Nechybí mezi nimi například dvě tóry, různé modlitební texty, mezuzy neboli schránky na modlitební texty umístěné na domech a bytech židů, sedmiramenné svícny a další předměty. Na velkoformátové fotografii se také podařilo umístit všech 1256 jmen lidí, kteří byli deportováni dvěma pardubickými transporty do ghetta Terezín. Červeně jsme označili osoby, které přežily - bylo jich pouhých 91," doplnila Růžičková.
Pořadatelé sehnali všechna jména deportovaných Židů.
Výstava seznamuje s celou historií židovského osídlení na Pardubicku od 16. století do současnosti. Představuje jejich náboženství, bydlení, školství i způsob obživy.
Nechybějí medailony těch, kteří přežili
"Návštěvníci tady najdou také osudy židovských památek od vzniku hřbitovů a synagog až po továrny, ale i jejich poválečný vývoj. Například pardubická synagoga byla zbořena na konci padesátých let, to samé se týká synagogy v Dašicích. Výstava uvádí i medailony několika osob, které válku přežily a se kterými jsme byli při její přípravě v kontaktu," dodala zástupkyně ředitele archivu Renáta Růžičková.
Výstava bude otevřena do 9. prosince. A nejen ve všedních dnech do 18 hodin, ale i v sobotu, neděli a ve svátek od 14 do 18 hodin.
Doprovodným programem výstavy bude v době jejího konání středeční cyklus přednášek v badatelně archivu. Pouze první z nich se uskuteční jinde, na pardubickém židovském hřbitově vedle areálu městských hřbitovů.
