Odborníci z České geologické služby podrobněji popsali geologické poměry a také možné střety. Jde hlavně o Polickou křídovou pánev s velmi kvalitní pitnou vodou, na což upozorňovali odpůrci průzkumu už od počátku. Autoři zprávy proto navrhují, že by se kvůli ochraně vod měly vynechat vrty.
"Tato zpráva už dobře váží veřejný zájem ohledně vody a chráněných území. Pro území 'Trutnovsko' je vyloučeno použít průzkum hydraulickým štěpením. Text potvrzuje argumenty, s nimiž přišla vědecká rada naší koalice ohledně tektoniky, ochrany vody a přírody a hlavně ohledně netěžitelnosti plynu," uvedl Jiří Malík z Koalice STOP HF, která sdružila občany, spolky a obce bojující za úplný zákaz těžby hydraulickým štěpením.
Další lidé, kteří se plynem na Trutnovsku zabývají, přivítali posudek geologů jako kvalitnější a objektivní v porovnání s loňským. Nový posudek využije ministerstvo životního prostředí v probíhajících správních řízeních.
"Právě z těchto důvodů jsme ho zadali. Státní správa má teď ucelenější informace než na počátku," řekl mluvčí ministerstva Matyáš Vitík. O průzkum plynu na území "Trutnovsko", "Berounka" a "Meziříčí" žádají od loňska dvě firmy se zahraničními vlastníky.
Petice podepsalo přes 71 tisíc lidí
Na Trutnovsku ministr vrátil věc k novému jednání, na Berounsku je přerušené řízení a na Moravě se čeká na verdikt rozkladové komise. Ve všech územích protestovali občané i obce. Petice podepsalo přes 71 tisíc lidí a Koalice STOP HF získala podporu spolků a obcí na území, kde žije 450 tisíc lidí.
Obce od Náchodska po Trutnovsko se k záměru těžařů znovu vysloví zřejmě během příštích měsíců.
"Město své stanovisko nezmění, dáme opět nesouhlasné stanovisko. Nejde jen o ochranu Polické pánve, ale taky o krajinný ráz Podkrkonoší, Broumovska a Náchodska," řekl starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr, který předsedá spolku Branka na podporu cestovního ruchu v oblasti.
Břidlicový plyn je metan dobývaný z několikakilometrových vrtů pomocí hydraulického štěpení. Do podzemí se vhání pod tlakem velké množství vody s příměsí chemikálií. Těžba břidlicového plynu se prosadila v posledních deseti letech zejména ve Spojených státech amerických, kde už zajišťuje asi pětinu spotřeby, přebytky ovlivňují ceny plynu v Evropě.
Zásoby plynu jsou také pod Evropou, kde už se hledá. Hlavně Polsko do něj vkládá naděje, tamní geologové však nedávno snížili odhady zásob o desetinu a jedna z firem kvůli výsledkům dvou vrtů ohlásila odchod. Kvůli rizikům pro životní prostředí už některé země těžbu hydraulickým štěpením zakázaly. Příznivci plynu tvrdí, že správné postupy umožňují těžit bezpečně. Dochází však i k nehodám.
