Tepající široké bulváry, úleva od tranzitní dopravy, pokračující potlačování průmyslové výroby, nové parky, mezinárodní letiště, ale i srůstání s okolními obcemi, a dokonce i Pardubicemi. Tak si Hradec Králové v nepříliš vzdálené budoucnosti představují architekti Patrik Kotas a Tomáš Vymetálek, kteří vytvořili nový územní plán města.
Vize územního plánuPostupný přechod z městské struktury na metropolitní. Většina příměstských obcí postupně srůstá s městem, ale zachovává si identitu. Přepojení dominantních dopravních toků z městského systému na vyšší řád. Metropoli se uleví od obtěžující tranzitní dopravy a může tak hledat intenzivní formy rozvoje ve 3 základních osách a současně směrem dovnitř. Hradec Králové ve spojení s Pardubicemi se stane součástí ekonomicky významné aglomerace. Pozn.: výňatek z textové části nového územního plánu Hradce Králové |
Podle nich by se Hradec měl do roku 2050 přestat nazývat "pouhým" městem. Má být totiž rovnou metropolí.
"Plánujeme rozvoj městských bulvárů, intenzivní využití železnice a také letiště, které není chápané jen jako čistě dopravní plocha," říká spoluautor návrhu Kotas, který je velký fanda železnice či tramvají. I ty by jednou rád viděl jezdit v Hradci.
Takzvaná hybridní tramvajová doprava by ve směrech na Jaroměř, Chrudim, Chlumec nad Cidlinou, Třebechovice či Všestary měla využívat stávajících vlakových kolejí.
Propojením měst vznikne metropolitní aglomerace
Nový územní plán zatím nabírá sílu v "inkubátoru". Poté co mezinárodní porota vybrala vítězný návrh, schválila městská rada jeho zpracování a jestli vše půjde podle plánu, celý složitý proces skončí v polovině roku 2015. "Fascinují mě Kotěra i Gočár," hlásí se Kotas k odkazu dvou tvůrců moderní hradecké architektury.
Podle autorů se má město rozvíjet hlavně ve třech osách: západní směrem k dálnici D11, severní k letišti a podél vnitřní strany uvažovaného třetího okruhu. Velkou budoucnost dvojice architektů vidí rovněž v blízkosti Pardubic. "Propojením s Pardubicemi vznikne metropolitní aglomerace," říká Kotas, podle kterého se Opatovice stanou novým společným předměstím.
Zásadní myšlenky nového územního plánu chválí vedoucí architektonického odboru hradecké radnice Petr Brůna. "Nejdůležitější je, že autoři vnímají územní plán jako oblast s vazbami na okolí. Vnímají vztah hradecko-pardubické aglomerace a uvažují o určité protiváze aglomerace pražské. Dalším plusem je respektování životního prostředí a zeleně ve městě," vypočítává Brůna klady.
Plán počítá s vybudováním jakéhosi třetího silničního okruhu. Jedna z komunikací na vizualizaci protíná pole mezi Malšovicemi a Malšovou Lhotou, podle tvůrců tam má vzniknout spíš pohodlná cyklostezka. "Vypadá to fakt náramně a jsem zvědavá, jakých změn se dočkáme. Podle mě je to náhled do roku 2030, kdy si tu spoustu nových staveb, silnic a parků dokážu představit," hodnotí návrh studentka architektury Soňa Korosová.
Líbí se jí i to, že by v Hradci a blízkém okolí měly vzniknout také dvě nové velkorysé zóny oddychu: městský park Kukleny a příměstský Borovinka u Březhradu.
Architekti chtějí hodně nové zeleně
"Chceme být pokračovateli Gočárovy myšlenky o krajině pronikající do města. Jde o založení nových parků, doplnění nových zelených linií a jejich propojení v jeden komplex," popisují Kotas s Vymetálkem svůj projekt, který pracovně pojmenovali Labyrint města a ráj krajiny.
Zatímco ještě před 10 lety sklidil tehdejší územní plán tvrdou kritiku za to, že nepočítá s územím pro průmyslovou výrobu, ten nový by nemilosrdně přestavěl i stávající areály uvnitř města. "Jde spíš o to, jak se budou vyvíjet areály, které už nyní stojí. Ale jednoznačně chceme, aby město bylo hlavně přátelské ke svým obyvatelům," upřesňuje Brůna.
Kotas s Vymetálkem chtějí zatočit hlavně s takzvanou brownfieldovou oblastí kolem železničního nádraží, ale připouštějí, že výroba může dál existovat především na severu, v Plotištích, na letišti anebo v dnešní chaotické skladištní oblasti na Slezském Předměstí.
K pořízení nových plánů město donutil stavební zákon z roku 2006, podle kterého musí mít každé město v Česku do konce roku 2015 vypracován nový územní plán nebo musí udělat revizi současného. "Máme za sebou teprve první etapu. Nyní se budeme věnovat jednotlivým problémům celého plánu. Pracujeme s názory lidí a diskutujeme s komisemi místních samospráv, abychom měli nějaké zpětné vazby," vysvětluje Brůna.
