Z betonu dokáže vytvořit poetické stavby plné světla i oblých tvarů

I beton může vytvořit tvary evokující pohyb křídel. Pokud s ním ovšem pracuje někdo, kdo dokáže využít všechny jeho možnosti. Takovým autorem je architekt Zdeněk Fránek.

Sakrální stavby, pod nimiž je podepsaný architekt Fránek, patří mezi hrstku nových kostelů u nás a rozhodně ihned upoutají svým vzhledem a koncepcí.

Další díl televizního cyklu ProStory, který se zaměřil na kontroverzní stavby postavené za posledních 14 let, ukáže jen dvě stavby architekta Fránka, a to modlitebny Církve bratrské v Litomyšli a v Černošicích (ČT2 v sobotu 19. listopadu ve 22:30), obě z roku 210. Režisérem tohoto dílu je Filip Remunda.

Když architektura láká k bohu

Zástupci Církve bratrské se netají tím, že jim skvělá architektura Zdeňka Fránka přivedla do kostela řadu nových návštěvníků i věřících. K novým stavbám si našli vztah i oni, byť někdy po určité době. Třeba na betonové stropy ve "služebních" bytech kazatelů si jejich uživatelé zvykali postupně. S autorem vedli dlouhé diskuse zejména o finančních limitech. Na drobné neshody se dnes už dívají s úsměvem.

Obdiv sklízejí obě stavby, i když až skulpturální charakter (autor se brání označení organický, byť ve svých počátcích se k organické architektuře hlásil) modlitebny v Černošicích oslovuje veřejnost více. Je podle slov svého autora holdem české zvlněné krajině.

Modlitebna v Černošicích - záběr z natáčení

Ing. arch. Zdeněk Fránek

* 26. 8. 1961 v Boskovicích
Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně, v roce 1989 založil vlastni ateliér Fránek Architects, v 90. letech přednášel externě na FA VUT. V roce 2005 dostal Cenu archiwebu za jedinečné pojetí architektury a vynikající výsledky v tvorbě. Je autorem řady rodinných domů a vil, ale i veřejných staveb.

Zpočátku se hlásil k organickému pojetí tvorby maďarského architekta Imre Makovcze, časem se přiklonil k antropomofii a antroposofii, Jako materiál využívá beton, sklo a kov, ale také dřevo.

Naproti tomu modlitebna v Litomyšli působí díky zapuštění do země a střídavě skloněné pultové střeše, která vypadá jako nájezdová rampa, velmi nenápadně.

Sál je určený pro 200 lidí, součástí jsou také dvě víceúčelové klubovny a byt duchovního. Unikátní je skleněný kříž od Václava Cíglera. Je dva metry vysoký a váží 200 kilogramů.

Modlitebny v Litomyšli i v Černošicích slouží také jako sály pro koncerty, výstavy a různé akce. Obě města tak získala stavby sloužící všem obyvatelům, náklady na ně však zaplatili především věřící či dary soukromníků. Na pomoc při splácení hypotéky čeká ještě Litomyšl, Černošice dluhy nemají.