Kozákův tým archeologů firmy Labrys provádí v Litomyšli průzkum, než místo obsadí stavební dělníci.
"Co nacházíme, je neuvěřitelné. Našli jsme střepy, části kachlových kamen nebo kostry. Bohužel neobjasněnou záhadou zůstávají malé podzemní prostory. Jenže v tomto podzemí hrozí zavalení dělníků. Mrzí mě to, rád bych se dostal ještě dál, ale tohle místo zůstane i nadále jen spekulací," říká Kozák. Úředníci totiž v těchto místech poblíž silnice udělují povolení k bádání jen na pár dní.
Čekali jste tady nějaké nálezy?
Ano, zkoumali jsme masivy násypů ve Francouzských zahradách.
Jak hluboko jste se dostali?
Do 2,20 metrů, ale až na úplné dno jsme se nedostali.
Co to říká o historii litomyšlského zámku?
Celé návrší je uměle vytvořené. Během let se sem naváželo množství materiálu.
Není škoda neprozkoumat to?
Jistě. Když už někde kopeme a další práce nám zakáže jakékoliv omezení, je to ústup od rozdělané práce. Místo dál zůstává spekulací. (Kastelánka Jana Sehnalová jej doplňuje: Kdybychom kopali dál, dostaneme se pod silnici, kterou řidiči používají. Neumím si představit, co by se dělo, kdybychom zabrali příjezdovou cestu do města.)
Co se tu ještě našlo?
Například střepy z kachlových kamen z období renesance. Je to střep s koňským motivem. (Sehnalová: Kamna na zámku jsou z období biedermeieru.)
Co bude s nálezy dál?
Musí se očistit a popsat.
Některé kousky vypadají křehce. Jak je čistíte?
Jen se omyjí v čisté vodě a jemným kartáčkem je očistíme. (Sehnalová: Plánujeme výstavu nalezených věcí. Návštěvníky navnadíme při nejbližších Barborkových slavnostech.)
Počasí vám přeje, ale bude hůř...
Nám mráz nevadí. Máme slušné vybavení. Přes sondy dáme stany, do nich kamna a můžeme kopat. Pokud nenapadnou 3 metry sněhu, můžeme v klidu pracovat.
Pomáhají vám v kopání stroje?
Všechno kopeme ručně. Je těžké pomoci si technikou. Z vlastní zkušenosti vím, že když se někam pustí stroj, hned něco zničí. Když budeme házet lopatou, tři metry nic nenajdeme. To je zákon schválnosti.
Kopete jenom na zámku?
Ne, provádíme výzkum i pro zámecké návrší. Pracujeme na prvním nádvoří, v pivovaru, v piaristické koleji.
Takže pro konkurenci.
Tak bych to neřekl. Jako archeolog jsem na straně zámku. Stavbaři a archeologové budou vždycky nepřátelé, protože oni kopou, kde my nechceme, a my je zdržujeme svojí badatelskou prací. Ta řevnivost tady bude. Ale musíme spolupracovat.
Jak?
Archeologický výzkum děláme jen tam, kde povede voda nebo plyn či kanalizace, abychom si byli jistí, že tam nebude nějaký nález. Kvůli starým zdem, které jsme našli, se potřetí předělává projekt. Ty jsme jim zakázali zbourat.
Kdy bádali archeologové naposledy na zámku a v jeho okolí?
V šedesátých letech. To se našla románská bazilika. Teď hledáme cesty, kudy vést vodu a plyn.
To odsud jen tak neodejdete.
Bude se o 40 centimetrů snižovat povrch prvního nádvoří. Vyzdvihneme valounovou dlažbu, která se pod povrchem nachází.
Po té se návštěvníkům festivalu dobře chodit nebude...
Zejména dámy na jehlových podpatcích budou mít problémy, ale dlažba je původní a před zámek patří.
