Budova společnosti HTP Ostrava CZ v bezprostřední blízkosti letiště v Mošnově ukrývá malý poklad. V jejích útrobách provozuje firma unikátní realistický simulátor vrtulníku Mi-17. Právě tady budou už od dubna čeští specialisté učit afghánské a americké piloty létat s těmito stroji ruské výroby.
"Nabídli jsme náš systém, aniž bychom dopředu věděli, kdo bude konkrétním zákazníkem," říká šéf firmy Martin Lubojacký. Možnost, že kousek od Ostravy bude zanedlouho jeho tým připravovat afghánské a americké piloty na specifické létání v Afghánistánu, nečekal. "Pro nás jsou to další klienti z mnoha, bereme to ovšem jako velmi prestižní záležitost, výbornou referenci," dodává Lubojacký.
Češi naučí létat Afghánce a AmeričanyPůjde o velmi prestižní projekt. Čeští specialisté budou na domácí půdě cvičit afghánské a americké piloty létat s transportními vrtulníky ruské výroby Mi-17. Teoretickou přípravou projdou ve Vojenské akademii ve Vyškově, u Ostravy budou létat virtuálně na simulátoru a reálný letecký výcvik pak absolvují u státního LOM Praha. Výcvikový projekt má trvat dva roky. - více zde |
V potemnělé místnosti velikosti malého kinosálu okresního měřítka stojí, obklopena projekční plochou, naprosto autentická kabina vrtulníku. Pochopitelně bez motorů, ocasu i rotorových listů.
Uvnitř usedám na místo druhého pilota a za malou chvíli startujeme. Úžasné. S pořádně naklopeným "čumákem" míjíme virtuální stojánku s odstavenými letadly, plocha letiště z betonových panelů se vzdaluje, pak prudký odklon doprava a rázem jsem hlavou nalepený až na skle. Je to tak skutečné. To už jsme vysoko nad stromy a míříme k vesnici.
Výhled ze skutečného vrtulníku a ze simulátoru.
Pocit, že opravdu letíte, je v téhle mašince doveden k dokonalosti. A to, co vidíte kolem sebe za okny, taky. Stará se o to mozek celého systému - tucet propojených počítačů, které dávají dostatečný výkon k tomu, aby zvládly pomocí osmi projektorů promítat na panoramatickou laminátovou plochu v rozsahu 210° horizontálně a 70° vertikálně před pilotní kabinou prakticky reálnou krajinu.
Ideální podmínky i děsivá bouře
A věřte, že simulace vás díky tomu doslova pohltí. Naprostou realističnost simulátoru si na místě ověřoval a schvaloval i ruský výrobce vrtulníků Mil.
"Můžeme pilotovi přichystat ideální letové podmínky, ale také děsivou bouři. Navolit lze vše - od členitosti terénu, měnícího se větru, přes typy mraků až po jas hvězd," popisuje Lubojacký.
Simulátor vrtulníku Mi-17
Kabina trenažéru se naprosto v každém detailu shoduje s tou opravdovou. Jsou zde všechny ovládací prvky. Mají skutečnou odezvu a okamžitě se při simulovaném letu projeví.
To poznávám ve chvíli, kdy se ve dveřích mezi kokpitem a nákladním prostorem musím při zatáčkách pořádně zapírat, abych vůbec pořídil nějaký snímek. A věrný pocit z letu získáte i po sluchové stránce. Simulované zvuky točícího se rotoru a všech ruchů během letu jsou fantastické.
Tím nejdůležitějším, proč tento simulátor využívají k tréninku i čeští armádní letci, je možnost simulace všech možných situací i krizových, do kterých se mohou dostat a musí je umět zvládnout. "Vyzkoušet si budou moci práci s podvěsem, různým nákladem, nebo ve noci s brýlemi pro noční vidění," konstatuje Lubojacký.
Systém umožňuje do cvičných misí zařadit nejrůznější poruchy, vysazení motorů, vibrace, požáry a trenažér se pak chová tak, jako ve skutečnosti. Natrénovat tak lze třeba zvládání autorotace nebo situace, kdy dojde k poškození vyrovnávací vrtule na ocase a vy se "nekontrolovatelně" točíte k zemi.
Stejně lze simulovat chování vrtulníku ve vysokých nadmořských výškách, kde kvůli řidšímu vzduchu ztrácí stroj výkon. "Máme horské masívy až 4500 metrů vysoké. Za chvíli pilota můžeme zase přepnout třeba do pouště, kde vrtulník při každém startu nebo přistání obklopí val vířícího písku tak, že nevidí zhola nic," dodává Lubojacký.
Letová lekce trvá tři hodiny
V reálu se s vysokými horami a pouštním pískem setkávají čeští letci, kteří působí s vrtulníky v Afghánistánu, létají do Francie a Izraele. Jedna letová lekce tady obvykle trvá tři hodiny. Lze však připravit třeba šestihodinové zátěžové mise.
Asi čtvrthodinový let v simulátoru pomalu končí, blížíme se k letištní dráze virtuálně pogumované po předchozích přistáních. Létání vrtulníky zbožňuji a konkrétně v Mi-17 jsem už měl tu možnost se mnohokrát s českými letci vznášet nad krajinou nejen u nás, ale třeba i nad Pyrenejemi.
Tenhle simulátor mě ale dostal. Myšlenky, že bych šéfa poprosil, jestli si to nemůžu taky zkusit, ale raději rychle zaženu. Hned z několika důvodů.
Simulátor vrtulníku Mi-17
Za prvé bych na ten bezpočet knoflíků, páček, přepínačů a dalších udělátek potřeboval mapu a na základní ovládnutí asi nějaký ten pátek. Dále je tu pak jistá záležitost, kvůli které za řízení virtuálního vrtulníku prostě z principu už nesedám.
V každé "ubohé" počítačové hře, kterou jsem kdy hrál, mi to prostě s vrtulemi moc nešlo a dřív nebo později jsem se vždycky narazil do stromů, skály nebo čehokoliv, co mi zrovna při krátké nepozornosti stálo v cestě. S letadly je to jiná, ale vrtulníky jsou pro mě asi zakleté.
I když u tohoto simulátoru žádné kotrmelce, krev, praskání skla nebo výbuchy nečekejte. Nehrozí, že se při zkoušení krizových situací někdo zraní nebo zemře. Pokud během letu v simulátoru pilot havaruje a ve skutečnosti by se třeba roztříštil o horský štít, tady se nestane nic fatálního. Obraz simulace se pouze zastaví.
Simulátor TB-171 ASOSystém nazvaný TB-171 (trenažér vertaljota) a ASO (avtonatičeskaja systema obučenia) je z dílny specializované ruské společnosti Dinamika. Ta dodává ruským ozbrojeným silám například simulátory letounů Su-34 nebo MiG-31. V Ostravě je v trenažér v provozu od dubna loňského roku. Výcvikem zde prošla už zhruba stovka pilotů. Jde o unikátní zařízení. Podle dostupných informací jediné svého druhu v Evropě. Podobné zařízení sice mají k dispozici i slovenské vzdušné síly, ale letový model a realističnost se s tímto nedá srovnávat. |
