Hlinecký Betlém působí zvláštně. Obyčejné paneláky a řeka obklíčily čtvrť s pětačtyřiceti roubenými chaloupkami. Připomíná skanzeny, ale na rozdíl od nich stojí zdejší domky tam, kde je jejich majitelé v 18. století postavili.
Najdete tu pět stavení s muzejní expozicí, čajovnu, kavárnu, obchod se suvenýry a hospodu, polovina domků zůstává obydlená.
Za nejcennější objekt v hlinecké čtvrti Betlém se považuje chalupa číslo 159, kde majitel tkadlec zřídil i malou školu.
Do ulic Betléma spíše najdou cestu turisté než místní. "Slavili jsme tu však Nový rok s ohňostrojem," říká Ludmila Pavlišová z Hlinska. Mělo by se to změnit. Za evropské peníze mezi domky napřesrok vyroste venkovní jeviště, hřiště a přibudou lavičky.
Odkud jméno Betlém?
Název čtvrti zůstává záhadou. Podle jednoho z výkladů tam bydleli vyznavači protestantismu (mistr Jan Hus kázal v Betlémské kapli).
"Druhá varianta je, že scenerie těch zasněžených chaloupek lidem připomínala lidové betlémy. Právě v 18. století, kdy hlinská čtvrť vznikla, se betlémy rozšiřovaly z kostelů do domácností. Žili tu hlavně řemeslníci a nepotřebovali větší pozemky kolem domů, takže chaloupky se dochovaly namačkané jedna na druhou," vysvětluje ředitelka muzea lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová.
Hlinsko se může pochlubit zajímavou tradicí. Už počtvrté tam děti z církevního Centra Jana XXIII. na Boží hod sehrají živý betlém a projdou místním panelovým sídlištěm.
Malí věřící vyšli vstříc MF DNES a na její přání zapózovali už o týden dříve mezi roubenkami. Chyběl jen "živý" Ježíšek, protože sdružení si běžně vystačí s panenkou.
Naštěstí pomohla radnice, která dodala kontakt na svého informatika Víta Zavřela, jemuž se před dvěma měsíci narodil syn Kryštof. Statečně vydržel skoro půlhodinové focení i bez dudlíku.
Pózující Josef, Marie a spol. vyvolali rozruch. Podle učitelky Anny Zelenkové dokonce úředníci radnice focení pro MF DNES považovali za takovou událost, až litovali, že na něj nikde nevisely žádné plakáty.
