Památkáři se spojili s politiky. Bojují o stamiliony pro zámek v Litomyšli

Příští rok se začne v Litomyšli opravovat zámecké návrší, tedy vše kromě samotného zámku UNESCO. Ten totiž nedostal dotaci. Šance na opravu však stále žije, památkáři se nyní spojili s místními politiky, kteří za stavbu bojují v Praze.

Zámek v Litomyšli | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Je to absurdní. V Litomyšli se má příští rok za 400 milionů korun z Unie změnit zámecký park, zámecká konírna, stáj a z jízdárny udělat prostor pro koncerty. Ale je to tak trochu nesmysl.

Litomyšl a boj o dotaci

V zákulisí přidělování dotací se odehrávají tvrdé spory a lobbování. Litomyšl, která už získala část dotace na obnovu zámeckého návrší, bojovala také. Co ukázala?

Jsme ti praví
Ministerstvo kultury před třemi lety vybralo nejcennější památky v zemi, které mají nárok na velké dotace z takzvaného Integrovaného operačního programu. Vedle hřebčína v Kladrubech se tam dostal i zámecký areál v Litomyšli s tím, že může být obnoven za astronomickou částku až 650 milionů korun. Proč tolik? Politici z Litomyšle si díky svým kontaktům prostě tolik zajistili.

Bitva o zámek
Litomyšl chtěla se svým týmem architektů podat jedinou žádost na obnovu návrší i zámku, přestože ten patří státu. Památkáři měli vložit budovu zámku do nové společnosti, ale odmítli to. A to i přesto, že o to ministerstvo kultury hodně stálo. "Byl jsem pod obrovským tlakem. Nutili mě, abych porušil zákon," stěžoval si před dvěma roky Lidovým novinám tehdejší generální ředitel památkářů Pavel Jerie. V článku nazvaném "Nutili mne tunelovat" tvrdil, že největší spory byly v Litomyšli. Jerie odstoupil, ale čtyři zámky včetně litomyšlského zůstaly v rukou státu.

Boj o peníze
Litomyšl letos požádala o 400 milionů na obnovu návrší a získala je. Památkáři chtěli 200 milionů na zámek a neuspěli. Tak došlo na slova tamních politiků, že státní úředníci mohou selhat.

Pomůžeme památkářům
Litomyšl a památkáři se spojili. Litomyšl platí projekt, žádost a samozřejmě lobbuje. Rýsuje se happy end? Snad. Zámek zůstal státu, a přesto peníze možná nakonec získá.

Ani koruna z toho totiž nepůjde na velkolepý renesanční zámek UNESCO, který stojí uprostřed a opadávají z něj sgrafitová psaníčka jak listí ze stromů. Teď se litomyšlští politici snaží odvrátit blamáž města i celého kraje. A zdá se, že mají šanci uspět.

Zatímco město letos vybojovalo evropskou dotaci na obnovu zámeckého návrší, památkářům se peníze na samotný zámek získat nepovedlo. Naštěstí ale dostanou druhou šanci. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž našlo další peníze z Unie. Bude to však naposled.

"Rozdělíme poslední půl miliardy. Jestli památkáři podají dobrý projekt na obnovu zámku v Litomyšli, mohou uspět. Ovšem žádosti přijdou i odjinud," řekla ředitelka odboru operačních programů ministerstva pro místní rozvoj Lumíra Kafková.

I když o bezmála 200 milionů budou prosit opět památkáři, kteří už jednou neuspěli, tentokrát mají větší šanci.

Razí jim cestu litomyšlští politici, kteří jsou svou schopností lobbovat v Praze a získávat dotace pověstní. "Město dává peníze na projekt, je to naše pomoc památkářům. Vzali jsme to tak trochu do vlastních rukou, aby se to nezastavilo," řekl litomyšlský radní a bývalý starosta Miroslav Brýdl. Litomyšl na práci najala známé architekty Josefa Pleskota a Ivo Koukola.

Památkáři věří, že vše bude připraveno včas. "V tuto chvíli je projekt před dokončením. Je už téměř jisté, že stavební povolení budeme mít včas," řekl Pavel Ježek z Národního památkového ústavu v Pardubicích.

Zámek by se měl dočkat nového výsuvného jeviště, které by se před festivalem Smetanova Litomyšl vysunovalo z podzemí ven. Na rozdíl od dnešní konstrukce by nové jeviště a zastřešení nebránilo turistům v pohledu na renesanční sgrafita. A splnilo by klíčovou podmínku památkářů - totiž, že se konstrukce nesmí nikde dotýkat památky.

Peníze by se samozřejmě našly i na obnovu sgrafit, které opadávají všude, ale nejvíc na severní straně zámku. "Teď diskutujeme s památkáři o tom, zda by na zámku mohl být výtah. To je asi to jediné, na čem se ještě nemůžeme shodnout. Možná tam nakonec nebude," řekl Miroslav Brýdl.

Kafková z ministerstva pro místní rozvoj dává najevo, že oprava okolí zámku bez samotné památky se jí také nelíbí. "Jedna jediná osoba to zabrzdila, aby žádost na zámek nemohla být podaná jako jeden projekt s návrším," řekla Kafková a nechtěla nikoho jmenovat.

Patrně měla ale na mysli bývalého generálního ředitele Národního památkového ústavu Pavla Jerieho, který na protest mimo jiné i proti tlaku litomyšlské lobby před dvěma roky odstoupil.

Velké peníze z Unie chce získat i kladrubský hřebčín, který se svou žádostí podobně jako památkáři v Litomyšli napoprvé neuspěl. Skoro škoda, že nestojí někde poblíž Litomyšle.