Pojistka před eskalací problémů v romské komunitě v České Třebové jakoby praskla. Nikdo totiž nechce převzít práci vedoucího organizace, která tam dlouhodobě pracuje s největší romskou komunitou v Pardubickém kraji.
Naděje dala lidem nadějiMnoho Romů, kteří pracují jako řidiči v mezinárodní dopravě, na světě nenajdete. Čtyřiatřicetiletý obyvatel sídliště Borek, který živí svou rodinu jako řidič kamionu, je jedním z příkladů toho, že lidem na okraji společnosti může systematická práce sociálních pracovníků pomoci. Muž, který ani nedokončil zvláštní školu, si udělal díky podpoře pracovníků Naděje řidičský průkaz na nákladní vozy. Dnes jezdí s kamionem až do Velké Británie, jeho rodina se díky tomu zbavila dluhů.
|
Křesťanské sdružení Naděje začalo před třinácti lety na třebovském sídlišti Borek původně jen hlídat opravené byty po ruské armádě, ve kterých město zřídilo sociální byty. Od začátku však svou práci pojalo jako preventivní a sociální podporu obyvatel největšího romského sídliště.
Autorita mezi místními Romy, vedoucí Naděje Viktor Pešek, na místě končí. A náhradu za něho se nedaří najít. Ani po třech měsících od doby, kdy podal výpověď, se nikdo na jeho místo neodvážil nastoupit.
"Nová vedoucí, kterou jsme vybrali, nám po pár dnech položila funkci. Je to škoda, měla hodně zkušeností v sociální oblasti. Dočasně proto dělám šéfa dál, nepracuji už ale ve směnách," říká Viktor Pešek.
Odchod všechny zneklidňuje
Jeho odchod okolí zneklidňuje. Zástupci města i odborníci na sociální problematiku říkají, že bez neziskovky Naděje hrozí, že v oblasti porostou sociální problémy, kriminalita a mohou vznikat i nenávistné excesy mezi Romy a většinovou společností.
"Nedovedu si představit, že by tam Naděje nepracovala. V okamžiku, kdy tam nikdo nebude, máme ve městě velmi problematickou situaci," říká místostarostka České Třebové Jaromíra Žáčková.
"Kdyby tam občanské sdružení nepůsobilo, nevím, jak by to dnes s bydlením i celým okolím sídliště vypadalo," řekla před časem krajská romská koordinátorka Marta Válková.
Odchod hlavní osobnosti Naděje vidí jako rizikový také bývalý krajský radní pro sociální oblast Miroslav Macela. Ten romské komunity v kraji dlouhodobě sledoval.
"V České Třebové žije největší sociálně vyloučená romská komunita v Pardubickém kraji a bez práce Naděje je tamní situace naprosto nepředstavitelná. Že pan Pešek odchází, mne dost překvapuje a je to pro sídliště Borek těžko nahraditelná ztráta. Je-li to z vyčerpanosti, pak se nelze čemu divit, práce to je velmi vyčerpávající," říká bývalý krajský radní pro sociální oblast Miloslav Macela.
Už nemám lidem co dát, říká Pešek
Viktor Pešek namítá, že v době, kdy organizaci šéfoval, si politici práce jeho týmu zas tolik nevážili.
"Když jsme roky upozorňovali na to, že jestli tam chtějímít kvalitní práci a kvalitní lidi, musí také něco nabídnout, nic se nedělo. I popeláři v městské firmě Eko Bi mají větší platy než my," říká Pešek.
A dodává, že třináct let v Borku jej vyčerpalo. "Už jsem necítil, že těm lidem mám co dát. V sociální práci se vyčerpanost projevuje tím, že nechcete mluvit s lidmi. Bohužel pocit, že lidem mám co dát, ze mě vyprchal," řekl Pešek, který odchází pracovat na volnou nohu jako poradce.
Podle něj udrží současný stav v Borku i jeho kolegové. "Bude to fungovat i beze mě. Práce je za třináct let zaběhlá. Tým lidí je poměrně konsolidovaný. Nový šéf se může pohybovat ve vyjetých kolejích," řekl.
Kdo drží klid v ghettuČeská Třebová si je původně najala jako dráby, kteří budou hlídat opravený bytový dům. Stala se z nich jedna z nejúspěšnějších českých organizací pracujících s Romy. Sdružení Naděje začalo ve městě pracovat v roce 1997, když Česká Třebová opravila bytový dům po sovětské armádě v Semanínské ulici na sídlišti Borek a zřídila v něm přes padesát sociálních bytů. Mezi přibližně jedenácti sty obyvateli tohoto sídliště je 35 procent Romů. Lokalita je doslova odříznutá od města železnicí, je zkoušená nezaměstnaností, chudobou velké části místních a s tím spojenými problémy. Naděje je ve své každodenní práci v kontaktu asi s 350 klienty, kteří využívají její pomoci, od komunikace s úřady, řešení problému s bydlením přes první pomoc až po práci s dětmi, včetně prevence kriminality a dalších negativních jevů, obvyklých v takovém prostředí. |
