Přišli jste o čtyřnohého přítele, dejte si ho vycpat

Podle českých preparátorů přibývá lidí, kteří si chtějí svého mazlíčka po smrti nechat vycpat. Někomu to může připadat morbidní, dalšímu to pomůže překonat smutek ze ztráty čtyřnohého kamaráda.

"Zatímco ještě nedávno se podobné zakázky objevovaly jen výjimečně, v poslední době můžu pozorovat jejich nárůst," říká preparátor Jaromír Forman, který se specializuje hlavně na preparace zvířat pro muzejní sbírky nebo školy.

Jeho slova potvrzuje i Jiří Švub, jehož těžiště činnosti spočívá spíše ve vycpávání loveckých trofejí. "Měl jsem tu dokonce jednu naši topmodelku, která se nedokázala smířit s koncem milovaného vlčáka, a tak si nechala tímto způsobem vyrobit věčnou vzpomínku," říká a potvrzuje trend.

Mazlíčka jen s fotoalbem

"Osobně mi to připadá trochu morbidní, ale na druhou stranu, když budete dělat deset jelenů za sebou, tak po profesní stránce je to příjemná změna," doplňuje Švub. Forman je ale trochu opatrný: "Je to velice citlivé téma a já si velmi pečlivě vybírám, zda podobnou zakázku přijmu. Tak trochu si typuji lidi, kteří s podobným požadavkem přijdou a ne vždy jim vyhovím."

Ceny preparace

Zakrslý králíček vás vyjde na tisícovku. Na kanárka či andulku si připravte pětistovku. Ale zatímco u někoho stojí preparace kočky 1 700 Kč, u jiného i devět tisíc.

Malá plemena psů, jezevčík či teriér, vyjdou asi na 15 tisíc Kč. A velké plemeno, například doga i na 40 000 Kč. U miniprasátek si budete muset připravit přibližně padesát tisícovek.

A připomíná i další problém související s procesem preparace. Je to podle něho daleko obtížnější než u jiného zvířete, typicky lovecké trofeje. "Ti lidé měli k tomu zvířeti osobní vztah a za roky soužití znali jeho chování a výraz tváře stejně jako u každého jiného člena rodiny. Je potřeba opravdu bohatá fotodokumentace, aby člověk poznal charakter zvířete a mohl se pokusit vtisknout ho do výsledné podoby," upozorňuje Forman.

Na další obtíž upozorňuje i preparátor, který mazlíka také na požádání vypreparuje, ale rozhodně se tím nechlubí a ani tuto činnost na svém webu neinzeruje: "Lidé, než se rozhodnou k podobnému kroku, by si to měli předem pořádně rozmyslet. Už hodněkrát se mi stalo, že si tuto práci objednali, zaplatili, ale později se mi přiznali, že toho litují. Nejenže zaplatili pomalu víc než za nového pejska, ale hlavně si časem pořídili nového a začali s ním budovat vztah. A proč si tímto způsobem připomínat minulost."

"To opravdu lidi chtějí?" podivil se psycholog Ján Lukány. "No co naděláte, co člověk, to originální příběh. Předpokládal bych ale, že něco takového může chtít někdo, kdo měl se svým zvířátkem opravdu silné citové vazby. Já osobně bych se ho snažil přesvědčit, aby vsadil na nový život. Což ale třeba v případě starších lidí, kteří se obávají, že by nového pejska už nepřežili, nemusí platit, ale to je opravdu jen moje osobní fabulace," řekl trochu překvapeně a v rozpacích iDNES.cz.

Dříve to bylo běžné

Na mnoha zámcích běžně uvidíte vypreparované trofeje z lovů, ať už ptáků či zvířat. Panovníci si často nechávali vycpat i své oblíbené koně či psy, se kterými se nechtěli rozloučit ani po smrti. Vytvářeli si z nich své osobní sbírky.

Typickým příkladem je hrad Bítov. Jeho posledním majitelem byl až do roku 1945 velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Haasenfelsu, jehož syn Jiří změnil hrad v největší soukromou zoologickou zahradu v Evropě té doby. A výrazným odkazem je dnes největší atrakce této památky, sbírka 51 vycpaných psů nejrůznějších ras, která patří k největším v Evropě.